Archeologické 3D virtuální muzeum
.png)
 |
| Významnou část přepravních a skladovacích kontejnerů tvořily v neolitu určitě nádoby z organických hmot. Právě nálezové situace ve studních mohou často vést k zachování těchto jinak v podstatě archeologicky neviditelných artefaktů. Na obrázku jsou nádoby z etnografického kontextu Súdánu. Vlevo je koš vypletený tak hustě, že nádoba udrží tekutinu. Vpravo nádoba z tykve, která je z provozních důvodů ovázána koženými řemínky. |
Zdroj pitné vody je esenciální součástí každého osídlení, což platilo v neolitu stejně jako dnes. Voda z tekoucích potoků nebo řek nemusí být vždy pro účely vaření či hašení žízně vhodná, z toho důvodu byly v prostoru osad prvních neolitických zemědělců budovány studny. Jsou nejstaršími doklady těchto zařízení ve střední Evropě, datované do doby před 7 000 lety.
Ačkoli patří neolitické studny k velmi vzácným archeologickým nálezům, jsou doslova studnicí poznání daného období. Jejich význam spočívá především ve schopnosti zachování organických materiálů, jako je dřevo, kůra nebo lýko. Ukazují nám tak vyspělost tesařských konstrukcí, využívání nádob z jiného materiálu, než je keramická hlína. Umožňují nám také prozkoumat skladbu tzv. rostlinných makrozbytků, které nám poskytují obraz počátků zemědělské krajiny. Neposledním přínosem nálezů studen je získání dendrochronologických dat přesně stanovujících rok pokácení stromů použitých při jejich konstrukci. Z našeho území známe jen trojici studen - v Mohelnici, Mostě a nedávno odkrytou v Brně-Bohunicích. V rámci Evropy se jich podařilo prozkoumat necelé tři desítky, unikátní je pak jejich kumulace ve východním Německu.
|
|
| Neolitické studny v rámci rozšíření kultury s lineární keramikou. Upraveno podle Elburg 2011, Tegel et al. 2012. |
Neolitickou studnu tvořila šachta, která byla vyhloubena pod úroveň spodní vody kostěnými, parohovými nebo nejčastěji dřevěnými nástroji. Samotná vnitřní konstrukce se mohla lišit - obvykle docházelo ke zpevnění stěn tzv. výdřevou s různou podobou (např. Eythra 1, Mohelnice, Rehmsdorf, Brodau ad.), ale není to pravidlem (např. Brno-Bohunice, Most ad.). Voda se nabírala pomocí keramických nádob, lahví, nádobek z březové kůry nebo lýka. Právě tyto nálezy z výplně studní nám ukazují množství předmětů, které nemáme jinak v rámci běžných sídlištních podmínek šanci nalézt. Voda byla zřejmě nabírána pomocí kladkového systému, dokladem mohou být např. nálezy otisků dvou kůlů vně ústí studny v Erkelenz-Kückhoven a část břevna s rýhami od provazů z její výplně.
|
|
| Digitální model studny (C) v Eythře 1, vytvořený během výzkumu 3D laserovým skenováním výdřevy, ukazuje zručnost neolitických tesařů. Na povrchu prken (A) jsou dobře patrné pracovní stopy kamenných nástrojů. Různé typy spojů a zpracování jednotlivých fošen (B) vypovídají o důmyslnosti jejich tvůrců. Nákres tesařských vazeb výdřevy studny (D) pomocí čepových spojů zajištěných klíny a rámu spojeného do sebe zapadajících rohových částí (tzv. kampování). Obrázek převzatý z Tegel et al. 2012. |
Proč byly ale vlastně studny v neolitu potřeba? Důvody mohou být různé. Ačkoliv byla sídliště většinou budována v blízkosti vodního toku (většinou do 300 metrů), mohla být přítomnost studny přímo na sídlišti pohodlnější. Jako rezervoáry vody mohly nicméně sloužit i jakési krátkodobé nádrže či zahloubené jámy podél stěn domů. Důvodem pro stavbu studny mohla být nedostatečná čistota či kvantita povrchových vod, podléhající výkyvům počasí. Nicméně se zdá, že by jedna studna (více jich většinou na sídlištích objeveno není) stačila jako jediný zdroj vody pro celé sídliště. Ve hře je stále také kultovní význam pramenů a posvátnost vody, což známe z řady jiných (i archaických) kultur.
|
|
| Lahvovitá nádobka kultury s lineární keramikou s ovázaným hrdlem provazem, který zřejmě umožňoval čerpání vody. Dobře viditelné je také místo reparace proraženého těla, které je opraveno pomocí smůly a kůry. Nádobka pochází ze studny v Eythře, Kreis Leipzig, © Landesamt für Archäologie Sachsen. Foto J. Lipták. |
|
|
| Keramické nádoby kultury s lineární keramikou ze studny v Altscherbitz, Flughafen Leipzig / Halle, Kreis Nordsachsen © Landesamt für Archäologie Sachsen. První je zdobená smolným nátěrem a intarzií z kůry, druhá spirálovitým dekorem provedeným smolným nátěrem. |
Chcete se dozvědět víc?
- Anýž, R., M. Slezák, M. Štěpán, R. Thér, and R. Tichý. 2002. Konstrukce studny v Centru experimentální archeologie Všestary. Živá archeologie – (Re)konstrukce a experiment v archeologii 3: 83–104.
- Elburg, R. 2011. Weihwasser oder Brauchwasser? Einige Gedanken zur Funktion bandkeramischer Brunnen. Archäologische Informationen 34 (1): 25–37.
- Pavlů, I. 2008. Voda v neolitickém domě. Živá archeologie – (Re)konstrukce a experiment v archeologii 9: 7–8.
- Přichystal, M. 2008. Brno (k. ú. Bohunice, Nový a Starý Lískovec, okr. Brno-město). In Život a smrt v mladší době kamenné, ed. Z. Čižmář, 50–59. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno.
- Rulf, J., and T. Velímský. 1993. A neolithic well from Most. Archeologické rozhledy 45 (4): 545–560.
- Stolz, D. 2004. Neolitické studny se zachovanou dřevěnou konstrukcí a jejich organický obsah – fascinující pohled do zmizelého světa. Živá archeologie – (Re)konstrukce a experiment v archeologii 5: 29–48.
- Tegel, W., R. Elburg, D. Hakelberg, H. Stäuble, and U. Büntgen. 2012. Early Neolithic Water Wells Reveal the World´s Oldest Wood Architecture. PLOS ONE 7 (12): e51374. doi: 10.1371/journal.pone.0051374.
- Koschik, H. (ed.) 1998. Brunnen der Jungsteinzeit. Internationales Symposium Erkelenz 27. bis 29. Oktober 1997. Köln/Bonn: Rheinland-Verlag GmbH.