Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Nezačněme od začátku

Historie ve svém narativním podání obvykle sleduje časovou osu. Toto pravidlo ctí i archeologie, i když není schopna se zachytávat jistících bodů v podobě letopočtů. Místo toho využívá schéma, v němž každá etapa lidské historie, kterou lze na základě určitých parametrů vymezit, má svůj počátek, rozvoj, vrchol, vyznívání a konec předznamenávající nástup jiné etapy. Pokud bychom se přidrželi zaběhnutého schématu, měli bychom příběh neolitu začít od momentu, kdy se v archeologických záznamech poprvé objevují indicie, že se předcházející etapa lovecko-sběračského způsobu získávání potravy začala měnit.

Vymezení nás a „těch druhých“ v rámci studia kultury.

Vymezení nás a „těch druhých“ v rámci studia kultury.

Jenže ti, o nichž chceme přinést informace, byli naprosto jiní, než jsme my sami. Jejich odlišnost nepramenila z typů domů, v nichž žili, nebo z podoby kamenných nástrojů, které používali. Jinakost vycházela z jejich kultury, kterou je třeba chápat jako složitý a vzájemné provázaný soubor mentálních šablon k vnímání světa. Pojem kultura označuje historicky předávaný vzorec významů obsažených v symbolech, systém zděděných pojetí vyjádřených v symbolické formě prostředky, kterými lidé komunikují, zachovávají a rozvíjejí svou znalost života a postoj k němu.

Hledáme-li neolitický svět, pak si musíme uvědomit, že ten byl především součástí mysli tehdejších lidí. A k pronikání do způsobu přemýšlení a z toho vyplývajícího chování archaických lidí je nejpevnější v kramflecích antropologie. Proč? Protože se zrodila z počínajícího uvědomění, že za obzorem západního světa existuje barevný, rozmanitý kaleidoskop jiných lidských společností.

 

Chcete se dozvědět víc?

  • Geertz, C. 2000. Interpretace kultur. Vybrané eseje. Praha: Sociologické nakladatelství (1973: The interpretations of cultures. Selected Essays by Clifford Geertz, New York), str. 105.
  • Květina, P. 2010. Archeologie smyšlené identity. Archeologické rozhledy 62/4, str. 630 - 632.
  • Lewis-Williams, D., and D. Pearce. 2008. Uvnitř neolitické mysli. Vědomí, vesmír a říše bohů. Praha: Academia (2005. Inside the neolithic mind: consciousness, cosmos and the realm of the gods. London: Thames and Hudson).

 

 

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.