Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Pozoruhodná africká cesta

Africký kontinent a zejména jeho SV část je možné označit za laboratoř, ve které lze testovat různé hypotézy o neolitizaci, vytvořené na základě výzkumů a poznatků z Předního východu a Evropy. V současnosti je většinou badatelů přijímán fakt, že neolitický balíček změn, jak jej známe ze zmíněných částí světa, zde byl přijímán v jiném poměru a v rozdílném pořadí.

Vlnovkami zdobené keramické nádoby globulárních tvarů patří mezi nejstarší v Africe a o několik staletí zde předchází další položky neolitického balíčku. Tento fragment náleží k tradici Incised Wavy Line v chartúmské provincii. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2012.
Vlnovkami zdobené keramické nádoby globulárních tvarů patří mezi nejstarší v Africe a o několik staletí zde předchází další položky neolitického balíčku. Tento fragment náleží k tradici Incised Wavy Line v chartúmské provincii. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2012.

Například v centrálním Súdánu existovaly už před 9 000 lety (místní mezolit) celoročně obývané osady s dostatkem okolních životně důležitých surovinových a jiných zdrojů. Od pol. 7. tis. př. n. l. (podle některých badatelů i dříve) jsou překvapivě běžnou součástí také keramické nálezy. Výroba keramických nádob je v SV Africe inovací, která začala už o mnoho staletí dříve nezávisle na domestikaci rostlin a živočichů, což jsou typické znaky neolitu. Mezolitické regiony zřejmě nebyly zcela izolovány. Naopak lze předpokládat velký pohyb lidí, věcí i idejí na rozsáhlém území. Nejlépe o tom informuje výzdoba keramických nádob a využití podobných výrobních technologií.

Ke konci 6. a v 5. tis. př. n. l. došlo ke změnám v materiální kultuře. Jednou z možných příčin mohla být proměna klimatu. Do té doby byla oblast Sahary bohatým rezervoárem rostlinných i živočišných zdrojů a místem mnoha vodních toků a jezer. Hladina řeky Nilu, byla o několik metrů výše než v současnosti. Kolem 4. tis. však došlo k velké změně v jezerním systému Sahary a začalo rozsáhlé vysoušení. To mělo za následek proměny místní biomasy a dosavadních důležitých zdrojů. Severní část SV Afriky, oblast delty Nilu, byla dlouhodobou tranzitní zónou podél pobřeží Středozemního moře se sinajskou spojnicí směrem od Předního východu. Lze to doložit na artefaktech na některých egyptských lokalitách a také výskytem předovýchodních druhů domestikovaných zvířat i rostlin (ječmene a pšenice).

Nástroje vyrobené plošným otloukáním a broušením charakterizují súdánský neolit. Tesly (gouges) pochází z lokality s označením Liščí kopec severně od Chartúmu. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2013.

Nástroje vyrobené plošným otloukáním a broušením charakterizují súdánský neolit. Tesly (gouges) pochází z lokality s označením Liščí kopec severně od Chartúmu. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2013.
Jednoduché přístřešky z organického materiálu jsou většinou archeologicky nezachytitelné. Díky erozi povrchových vrstev chybí i doklady jam pro ukotvení kůlových konstrukcí. Podobné stavby mohly být využívány (nejen) v africkém mezolitu a neolitu. Centrální Súdán. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2012.
Jednoduché přístřešky z organického materiálu jsou většinou archeologicky nezachytitelné. Díky erozi povrchových vrstev chybí i doklady jam pro ukotvení kůlových konstrukcí. Podobné stavby mohly být využívány (nejen) v africkém mezolitu a neolitu. Centrální Súdán. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2012.

Přijmutí neolitického způsobu života však nemuselo být podmíněno ani podle specialistů na Afriku pouze přírodním tlakem. Na konci 6. tis. byl v SV Africe stále ještě dostatek zdrojů využívaných k obživě, takže existenciální změna determinovaná přírodou, nebyla v zásadě nutná. Mohla však existovat celá řada jiných příčin. Je pravděpodobné, že i v této geografické oblasti dochází nejdříve k proměnám v sociálním a hodnotovém systému společnosti. Pohřebiště (včetně dětských pohřbů s výbavou) indikují populační nárůst, hroby bývají nově vybaveny osobními ozdobami, nástroji a zbraněmi. Na sídlištích jsou taktéž doloženy zásobní jámy – první doklady kumulace zásob a majetku.

Ve chvíli populačního nárůstu a rozšiřování tradiční oikumeny se i pro území SV Afriky uvažuje o vzniku sociálního napětí uvnitř pozdně mezolitických a později i uvnitř neolitických komunit. Díky kumulaci zásob, majetku, vymezení teritorií pro pastvy a tedy velmi pravděpodobným vlastnickým konfliktům, je skutečně možné předpokládat změny v hierarchizaci společnosti a nějakou formu vymezení individuální či skupinové identity. Domestikovaná zvířata byla i zde novým důležitým prvkem z ekonomického, sociálního i rituálního pohledu. Vzhledem k poměrně pravidelnému výskytu importovaných surovin došlo ke stabilizaci distribuční sítě, prestižním se však mohl nově stát aspekt kontroly surovinových výchozů, případně i kontrola nad distribucí surovin a z nich vyrobených artefaktů. Komunity z větších vzdáleností od surovinových zdrojů se možná staly do určité míry závislými na skupinách věnujících se výměnnému systému.

Můžeme shrnout, že akceptování neolitického způsobu života, orientovaného z velké části na chov zvířat, nebylo řízeno jen přírodními faktory, ale v první řadě mohlo jít o důsledek procesu sociálních změn. V Africe, podobně jako v Evropě, došlo k šíření neolitického způsobu života využitím starších komunikačních sítí – ze západní Sahary a podél toku Nilu.

Také lehké ohrady pro zvířata byly nedílnou součástí neolitických sídlišť. Jejich stopy jsou prakticky archeologicky nezachytitelné. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2012.

Také lehké ohrady pro zvířata byly nedílnou součástí neolitických sídlišť. Jejich stopy jsou prakticky archeologicky nezachytitelné. Výzkum Českého egyptologického ústav FF UK v Praze. Foto Jaroslav Řídký 2012.

Chcete se dozvědět víc?

  • Arkell, A. J. 1953: Shaheinab. Oxford: Oxford University Press.
  • Dittrich, A. 2011: Zur Neolithisierung des Mittleren Niltals und angrenzender Regionen. Kultureller Wandel vom Mesolithikum zum Neolithikum im Nord- und Zentralsudan. BAR International Series 2281. Oxford: Archaeopress.
  • Fernández, V. M. (ed.) 2003: The Blue Nile Project – Holocene Archaeology in Central Sudan. Complutum. Madrid: Departamento de Prehistoria de la Universidad Complutense de Madrid.
  • Haaland, R. – Haaland, G. 2013: Early Farming Societies along the Nile. In: P. Mitchell – P. Lane: The Oxford Handbook of African Archaeology. Oxford: Oxford University Press, 541-553.
  • Hendrickx, S. – Huyge, D. 2014: Neolithic and Predynastic Egypt. In: C. Renfrew – P. Bahn: The Cambridge World Prehistory. Volume 1: Africa, South and Southeast Asia and the Pacific. Cambridge University Press, 240-258
  • Krzyźaniak, L. 2011: Changes in the natural environment between 8000 and 3000 BC. In: M. Chłodnicki – M. Kobusiewicz – K. Kroeper (eds.): The Lech Krzyźaniak excavations in the Sudan. Studies in African Archaeology. Poznań: Poznań Archaeological Museum.
  • Renfrew, C. – Bahn, P. eds. 2014: The Cambridge World Prehistory. Volume 1: Africa, South and Southeast Asia and the Pacific. Cambridge University Press.
  • Suková, L. – Varadzin, L. 2014: Pravěk Súdánu a Núbie. In: P. Onderka – V. Vrtal et al. 2014: Núbie. Země na křižovatce kultur. Nubia. A Land on the Crossroads of Cultures. Wad Ben Naga 2014. Praha: Národní muzeum, 16-23.
  • Suková, L. – Varadzin, L. – Pokorný, P. 2014: Prehistoric Research at Jebel Sabaloka, Central Sudan (2011-2014). In: The Dolní Věstonice Studies, Vol. 20 – Mikulov Anthropology Meeting 2014, 149-153
  • Wengrow, D. 2006: The Archaeology of Early Egypt. Social Transformations in North-East Africa, 10.000 to 5650 BC. Cambridge: Cambridge University Press.

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.