Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Ilipinar

Ilipinar je lokalitou telového typu s osídlením trvajícím minimálně 600 let, která leží na tranzitním území mezi jihovýchodním Balkánem a Anatolií, mísí se zde prvky neolitu typické pro obě oblasti. Zajímavé je zjištění, že v artefaktuální náplni mají místní sídliště mnoho společného s jihozápadem Turecka, odkud se neolitizace do těchto končin šířila, ale architektura je zde zcela odlišná.

S obdélnými stavbami z kůlové konstrukce se v neolitu setkáváme až v Evropě. Kůlové domy v Ilıpınar byly jednolodní, stejně jako domy v Karpatské kotlině. Upraveno podle Özdoğan – Başgelen 1999, 158.
S obdélnými stavbami z kůlové konstrukce se v neolitu setkáváme až v Evropě. Kůlové domy v Ilıpınar byly jednolodní, stejně jako domy v Karpatské kotlině. Upraveno podle Özdoğan – Başgelen 1999, 158.

Sídliště se nacházelo v bažinatém prostředí v blízkosti většího jezera. Ekonomika byla založena na pěstování rostlin a zejména z počátku na chovu dobytka, lov je doložen minimálně. Architekturu reprezentují tři základní typy konstrukcí – nejstarší jsou stavby z udusané hlíny. Následně se stavěly domy kůlové konstrukce omítané mazanicí, které nemají na většině území Předního východu v neolitu obdoby. Tato technologie staveb je typická spíše pro neolitické domy severně od Řecka až po střední Evropu. Plánovaná zástavba v radiálním uspořádání domů kolem vodního toku se v podstatě nezměnila po dobu zhruba 300 let. K radikální změně došlo až někdy kolem 5700/5600 př. n. l., kdy se začaly stavět prostorově menší dvoupatrové domy z nepálených cihel (tzv. vepřovic). Použitý materiál odkazuje k jihovýchodoturecké či středoturecké tradici, může být i dokladem klimatických změn či mocenské expanze. Stavby se koncentrují v jedné linii do půlkruhového půdorysu kolem volného prostranství, kde byla doložena silná vrstva hnoje, odkazující k chovu dobytka v tomto pravděpodobně chráněném prostoru.

Kolem roku 5400 př. n. l. došlo k rozsáhlému požáru, díky kterému však máme k dispozici unikátní archeologické situace se zachovalým vnitřním vybavením těchto dvoupatrových staveb. Jejich prostor mohlo obývat 5-6 lidí. Doloženo je také intenzivní zpracování rostlinných produktů.

V této geografické oblasti se nacházejí hroby, skupiny hrobů i větší pohřebiště uvnitř sídlišť, na jejich okrajích, nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Nikde zde nejsou doloženy pohřby pod podlahou domů, typické pro střední Anatolii.

Mladší neolitické stavby z nepálených cihel byly mnohem složitější a podle odborníků dvoupatrové. Upraveno podle Özdoğan et al. 2013, 85.

Mladší neolitické stavby z nepálených cihel byly mnohem složitější a podle odborníků dvoupatrové. Upraveno podle Özdoğan et al. 2013, 85.

 

Chcete se dozvědět víc?

  • Roodenberg, J. 1999: Ilipinar, An Early Farming Village in the Iznik Lake Basin. In: M. Özdoğan – N. Başgelen: Neolithic in Turkey, the Cradle of Civilisation. Istanbul: Archaeology & Art Publications, 193-202.
  • Roodenberg, J. 2011: Ilipinar: A Neolithic Settlement In The Eastern Marmara Region. In: S. R. Steadman – G. McMahon (eds.): The Oxford Handbook of ancient Anatolia. Oxford: Oxford University press, 950-967.
  • Roodenberg, J. – Alpaslan Roodenberg, S. 2013: Ilipinar and Mentese, Early Farming Communities in the Eastern Marmara. In: M. Özdogan – N. Başgelen – P. Kuniholm: The Neolithic in Turkey. New Excavations & New Research. Istanbul: Archaeology & Art Publications, 69-91.

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.